Otevření blogu: 2.1.2014 Věk: 16
Pozn.: Většina obrázků je z favim (zde), tudíž v článcích zdroje neuvádím.
--> Ripped in 30 Jillian Michaels (začátek 8.5.2014)
Week 1: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Week 3: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Week 2: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Week 4: 1. 2. 3. 4. 5. 6.


slunce, které teď nesvití

2. února 2014 v 20:10 | Rose
"Sluníčko moje :-)."
"Jsem spíše bouřkový mrak."
"Tim ty nejsi!"
"Tak jo. Jsem slunce, které teď prostě nesvítí."

Nevím, co to se mnou je. Jakmile jsme si řekli "pa" a ukončili hovor s přítelem, rozbrečela jsem se. Lehla jsem si na zem a zůstala jsem tam asi 10 minut. Poslouchala jsem, jak přichází návštěva a všichni se dole dobře baví. Pak jsem vstala a sedla si na schody a s opřenou hlavou o stěnu jsme stále brečela. No a teď jsem tady. Ve svém koutku s černými závěsy a píšu.
Co mě trápí? Život. Ale jsem i šťastná. Nevím.. to, že jsem svého bráchu doma neviděla od doby, co se odstěhoval, dokážu překousnout, protože on celkově moc doma nikdy nebýval od doby, co odešel na střední na druhou stranu republiky a já začala chodit teprve do první třídy. Ale to není všechno.
Doma jsou pořád stejný problémy.. u mě je to tak, že se tím dusím. Všichni ví o tom, že moje rádoby nejlepší kámoška má problémů 1000x víc, můj přítel taky a já je ráda vyslechnu, co by "kámoška vrba", ale o svých problémech nemluvím. Jednou jsem to zkusila říct příteli, ale on zase začal s tím svým pohledem 25 letýho.. Chápete. Já mu to nezazlívám, vím (tuším), jaké to má doma on a tak. Zkrátka, nemám o tom s kým mluvit a já se tím trápím.
Myslím, že dnes už více nenapíšu a tak tady aspoň dám písničku, kterou mám teď poslední dobou ráda.

--> Half Moon Run - Full Circle



"Naše naděje byla s kafem a lékařským spisem
Je příliš snadné nevědět nic a odfouknout zbytek
A hádanky mezi stránkami nechávají příliš mnoho na hádání
A obava tvoří prasklinu od tvého boku ke hrudi.

Vypadáš umírněně, ačkoli tvé pohledy budou klamat."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lessien. Lessien. | Web | 3. února 2014 v 20:36 | Reagovat

Taky se mi to stávalo. bylo to jako neustále se střídající štěstí a zoufalství, pořád dokola, nesnesitelný. vlastně mě to přepadá pořád, nepřipravenou. je to zvláštní.

Znám i ten pocit, že se něčím dusíš, ale máš pocit, že ostatní mají problémů víc. a ty nemáš nárok se svěřit. moji rodiče se hádali, doma bylo dusno a když jsem to řekla svému příteli, dočkala jsem se jenom odpovědi: "Hmm."
žádné pochopení, žádná podpora, nic.
a to člověka ničí.

Nevím co přesně tě doma trápí. ale doufám, že bude líp. snad brzo.

A ta písnička.. skvělá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama